Králové Šachy v České Skalici Podívejte se do České Skalice
Oddíl
Soutěže družstev
Z historie
Různé

KS 9. kolo: Dobrý začátek, špatný konec (25.02.2024).

Slovan Broumov - ŠK Česká Skalice 4:4.

K poslednímu boji naší letošní sezóny jsme jeli s cílem vyhrát, protože při takovém výsledku jsme měli slušnou naději na celkové 4. místo, náš soupeř na dálku, rychnovská Panda se utkala se suverénním lídrem tabulky z Lipek a věřili jsme, že odtamtud body neodveze. Tahle předpověď se potvrdila, ale nám to stejně nepomohlo, slibně rozehrané utkání jsme do vítězného konce nedotáhli a tak jsme tedy na skóre zůstali na 5. místě. Což samozřejmě není zas tak úplně špatné, ale mohlo to být i lepší, v zápasech s prvními dvěma celky jsme podlehli nejtěsnějším rozdílem a v obou jsme sahali po bodech.

Ani jedno družstvo dnes nepředstavilo nejsilnější možné sestavy, náhradníci se ovšem nedali zahanbit a nakonec z toho byl hodně zajímavý a bojovný zápas, který trval skoro čtyři a půl hodiny a žádná z partií neskončila remízou, dvě měly dokonce přes 80 tahů. Skóre se pro nás vyvíjelo velice nadějně, po celou dobu jsme si udržovali malý náskok, jen ten závěr nevyšel tak úplně podle našich představ.

Do vedení jsme šli poměrně záhy, pomohl nám kiks domácího Jardy Jakla na šestce, když zřejmě prstovou chybou a nedostatkem pozornosti vzal do ruky ze svých dvou jezdců toho nesprávného, přestože napaden pěšákem byl ten druhý. Omyl si uvědomil okamžitě a vzdal. Jirka sice už jako obvykle viděl partii téměř vyhranou skoro až do matu, ale v reálu by se musel ještě hodně snažit, kdyby chtěl naplno bodovat. Po necelé hodině jdeme do vedení, 1:0.

Jako druhý jsem zavěsil já zanedlouho potom, partie měla přes čtyřicet tahů, ale hráli jsme poměrně svižně. Rošády na různých křídlech, to obvykle rozhoduje, kdo s koho se dřív prosadí s útokem. Mně se povedlo rychle otevřít a obsadit sloupce před bílým králem, soupeřka se snažila kontrovat protiiakcí v centru, ale nezvolila dobrý plán. Po několika hromadných výměnách mi zůstal střelec navíc a moje věže na volných sloupcích byly pány (nebo paními?) šachovnice. Soupeřka se sice statečně snažila odolávat až do samotného matu, ale žádnou šanci jsem jí už nedal. Zvyšujeme vedení na 2:0 a můžeme si pochvalovat hezký začátek.

Také další skončená partie patřila do druhé části startovního pole, bohužel s celým bodem domácího hráče. Pavel na osmičce rozehrál oblíbenou vídeňskou, už mnohokrát jsem byl svědkem toho, jak soupeře doslova přejel, tentokrát se to nepovedlo. Opět rošády na opačných stranách, pod Pavlovým vedením nastoupili pěšáci královského křídla do mohutného útoku, jenže ten vyšuměl, ani oběť jezdce nepomohla a soupeř byl rychlejší. A přitom to bylo takové nenápadné, pár tahy přesunul dámu a věž na volný a-sloupec a z ničeho nic tu byl neodvratitelný mat. Škoda, domácí se vrací na dohled. 2:1.

Netrvalo to moc dlouho a máme opět dvoubodový náskok. Na trojce Martin, ačkoli černý, zahájil velice útočně a od začátku stál moc dobře. Ze strany domácího soupeře to nebylo dobré zahájení, k rošádě se nedostal a ztrácel pěšáky. Něco figur se přitom též vyměnilo a když se měl počet padlých pěšců zvýšit na tři kusy, nechtěl se bílý dál trápit a položil krále na stůl. Pěkná výhra! 3:1.

Do poločasu jdeme s nadějným vedením a zdá se, že cíl je blízko.

Jenže. O výměnné francouzské se všude píše, že to je spolehlivá metoda, jak dospět k tupé remíze, jenže na cestě k ní je potřeba překonat nástrahy střední hry a hlavně koncovku. Na dvojce do ní Tomáš vstoupil slabší o jednoho pěšáka, k tomu navíc ještě měl dva zdvojené a černý si mohl prakticky dělat, co chce. Sice se hrálo a hrálo, o výsledku partie už ale bylo rozhodnuto dlouho před jejím koncem. Domácí opět snižují, už je to jen 3:2.

Lukáš na jedničce rozhodl o tom, že si minimálně jeden bod přivezeme. Domácí hráč bílými hned v zahájení obětoval pěšáka, ale nedá se říct, že by mu to v něčem pomohlo, ztratil pak ještě jednoho a to rozhodlo. Lukáš hrál jako obvykle převážnou část partie v časové tísni (tedy pro mě by to byla silná časovka, pro něj asi spousta času), kombinoval ovšem naprosto spolehlivě a v úplném závěru se vteřinami na hodinách vymyslel přesně spočítanou kombinaci, aby si o tempo dřív postavil novou dámu a přešel do jasně vyhrané pozice. Opět výborný výkon! Vedení 4:2, ale poslední dvě partie se pro nás moc nadějně nevyvíjejí.

Pátý stůl, za domácí nejzkušenější hráč družstva Ivo Peroutka, na naší straně Drašnar otec. Dlouho, hodně dlouho se zdálo, že tam Pavel ten kýžený půlbod přidá. Po odevzdání kvality postavil pevnou pozici a nebylo vidět, co by s tím měl bílý udělat. Ivo ovšem s přihlédnutím ke stavu zápasu všechny remízové nabídky odmítl a partii dokázal otočit ve svůj prospěch. Jestli ta pozice byla za černého udržitelná nebo ne, k tomu by byla potřeba důkladná analyza a do ní se pouštět nehodlám. Jestli se někdo takový najde, zápis zde má k dispozici. Už zase jen o bod, 4:3.

Poslední partie na čtyřce je malou záhadou. Mám kopie obou partiářů, podle jednoho má 96 tahů, podle druhého dokonce 101. Na tom zásadním, že vyhrál černý, na tom se shodli oba. Jenže! V konečné pozici, kterou můžete vidět níže, zahrál bílý záhadný (a zřejmě nemožný) tah 55. Jc2, ten mají zapsán také oba. Partie na to navazuje v dalších tazích bílého Jd4, Jb6 atd., ani jeden z aktérů neprotestuje, zřejmě si toho nevšimli, tak to asi platí. Můj šachový program se s tím ovšem smířit nehodlá, v zápisech pokračují nesrovnalosti, s bezvýsledným luštěním proto končím s tím, že partie došla do koncovky za bílého král a věž, za černého král, věž a dva pěšci navrch. Sice pak o jednoho přišel, i tak ovšem dokázal vyhrát. Je rozhodnuto, zápas končí remízou. 4:4 a jedeme domů.

K tomu konci ještě poznámka: že zřejmě zahrál Vašek nemožný tah mi říkal už Martin při sledování partie, ale ani teď nevím, jaký měl být správný postup. Kdybych byl rozhodčí a někdo by mě na to upozornil, nechal bych provést rekonstrukci a partii vrátil do poslední správné pozice, třeba i s přidáním času pro soupeře, ale takhle? Diváci do partie kecat nemůžou. Třeba si to nechám jako tématickou otázku na přiští seminář rozhodčích, jestli se ještě nějakého zúčastním.

A ještě na úplný závěr: celkem šest partií vyhráli černí, to taky není úplně obvyklé.Na prvních čtyřech stolech je to dokonce 0:4.

Jaroslav Přibyl (1931) - Lukáš Drašnar (1955)
0:1


Tomáš Mádr (1883) - Karel Pelán (1770)
0:1


Philip Mwashe (1630) - Martin Lesk (1779)
0:1


Václav Šrůtek (1587) - Jonáš Jirman (1434)
0:1


Ivo Peroutka (1746) - Pavel Drašnar (1413)
1:0


Jiří Kubec (1635) - Jaroslav Jakl (1544)
1:0


Sofia Mironova (1093) - Vladimír Velecký (1727)
0:1


Pavel Jánský (1674) - Vu Manh Long
0:1

Autor: Vladimír Velecký